kontext

See also: Kontext

Czech

Etymology

From Latin contextus.[1]

Pronunciation
  • IPA(key): /kɔntɛkst/

Noun

kontext m

  1. context (text in which a word appears)

Declension
Declension
singular plural
nominative kontext kontexty
genitive kontextu kontextů
dative kontextu kontextům
accusative kontext kontexty
vocative kontexte kontexty
locative kontextu kontextech
instrumental kontextem kontexty

References
  1. kontext in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007

Further reading
  • kontext in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kontext in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Swedish

Noun

kontext c

  1. a context

Declension
Declension of kontext 
Singular Plural
Indefinite Definite Indefinite Definite
Nominative kontext kontexten kontexter kontexterna
Genitive kontexts kontextens kontexters kontexternas
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.