konec

From Proto-Slavic *konьcь.

• IPA^(key): /ˈkonɛt͡s/

• audio

  (file)

konec m inan

1. end (extreme part)
2. (dated) end (purpose)
   • 1923, Zákon na ochranu republiky:

     Kdo se s někým spolčí k úkladům o republiku, kdo vejde k témuž konci ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními,...

     (please add an English translation of this quote)

• začátek m

• končit
• nekonečno n
• koncovka f
• konečný m
• nekonečný m
• koncový m
• konec světa m
• nakonec
• konečně

• konec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• konec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

From Proto-Slavic *konьcь.

konec m (Cyrillic spelling конец)

1. (Kajkavian) end
2. (Kajkavian) thread

• konac

From Proto-Slavic *konьcь.

• IPA^(key): /ˈkɔ̀ːnəts/
• Tonal orthography: kónəc

kônec m inan (genitive kônca, nominative plural kônci)

1. end (extreme part)
2. part

   Na drugem koncu sveta.

   On the other part of the world.

3. tip (of one's tongue)

• začétek

• končati
• končen
• zaključek
• končno