holeň

See also: holen

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *golěnь,[1] probably from *golъ (“naked, bare, bald”) as “a naked/bald bone”.[2]

Pronunciation
  • IPA(key): /ˈhɔlɛɲ/

Noun

holeň f

  1. shin

Declension
Declension
singular plural
nominative holeň holeně
genitive holeně holení
dative holeni holením
accusative holeň holeně
vocative holeni holeně
locative holeni holeních
instrumental holení holeněmi

Derived terms

References
  1. "holeň" in Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, second edition, Academia, 1968
  2. holeň in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.