zvon
zvon (Tschechisch)
Substantiv, m, hart, unbelebt
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | zvon | zvony |
Genitiv | zvonu | zvonů |
Dativ | zvonu | zvonům |
Akkusativ | zvon | zvony |
Vokativ | zvone | zvony |
Lokativ | zvonu | zvonech |
Instrumental | zvonem | zvony |
Worttrennung:
- zvon
Aussprache:
- IPA: [zvɔn]
- Hörbeispiele:
zvon (Info) - Reime: -ɔn
Bedeutungen:
- [1] nach unten hin geöffneter kelchartiger Metallgegenstand, der durch Schlagen mit einem Klöppel zum Klingen gebracht wird: Glocke
- [2] etwas, das in der Form ähnlich [1] ist: Glocke
Verkleinerungsformen:
- [1] zvonek
Unterbegriffe:
- [1] umíráček
Beispiele:
- [1] Kostelní zvon svolával věřící k bohoslužbě.
- Die Kirchenglocke rief die Gläubigen zum Gottesdienst.
- [2] Nosila dlouhou sukni do zvonu.
- Sie trug einen langen glockenförmigen Rock.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] zvon vyzvání, zní, zvoní (die Glocke erklingt, klingt, klingt)
- [1] kostelní, svatební, školní zvon (Kirchenglocke, Hochzeitsglocke, Schulglocke)
- [2] potápěcí zvon (Taucherglocke)
Wortbildungen:
- zvonový, zvonař, zvonec, zvonek, zvonice, zvoník, zvonit, zvonkohra
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zvon“
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „zvon“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „zvon“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „zvon“
- [1, 2] centrum - slovník: „zvon“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „zvon“
zvon (Umschrift)
This article is issued from
Wiktionary.
The text is licensed under Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Additional terms may apply for the media files.