velitel

velitel (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ velitel velitelé
Genitiv velitele velitelů
Dativ velitelovi
veliteli		 velitelům
Akkusativ velitele velitele
Vokativ veliteli velitelé
Lokativ velitelovi
veliteli		 velitelích
Instrumental velitelem veliteli

Worttrennung:

ve·li·tel

Aussprache:

IPA: [ˈvɛlɪtɛl]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die eine organisierte, meist bewaffnete Gruppe von Menschen leitet; Befehlshaber, Kommandant

Weibliche Wortformen:

[1] velitelka

Beispiele:

[1] Předseda vlády je ode dneška vrchním velitelem ozbrojených sil.
Der Premierminister ist ab heute Oberbefehlshaber der Streitkräfte.

Charakteristische Wortkombinationen:

[2] velitel hasičů — Feuerwehrkommandant

Wortfamilie:

velitelský, velet

Übersetzungen
 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „velitel“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „velitel“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „velitel“
[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „velitel“
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „velitel“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.