slovník

slovník (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt

Singular Plural
Nominativ slovník slovníky
Genitiv slovníku slovníků
Dativ slovníku slovníkům
Akkusativ slovník slovníky
Vokativ slovníku slovníky
Lokativ slovníku slovnících
Instrumental slovníkem slovníky

Worttrennung:

slov·ník

Aussprache:

IPA: [ˈslɔvɲiːk]
Hörbeispiele:  slovník (Info)

Bedeutungen:

[1] alphabetisch geordnetes Nachschlagewerk für die Schreibweise, Bedeutung, Grammatik, Geschichte und/oder Übersetzung von Wörtern: Wörterbuch
[2] alphabetisch geordnetes Nachschlagewerk von Begriffen einer Sprache aus einem bestimmten Fachgebiet: Lexikon, Wörterbuch

Synonyme:

[2] lexikon, encyklopedie

Verkleinerungsformen:

[1, 2] slovníček

Beispiele:

[1] Wikislovník je otevřený slovník.
Das Wikiwörterbuch ist ein freies Wörterbuch.
[2] Včera koupila lékařský slovník.
Sie kaufte gestern ein medizinisches Lexikon.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dvoujazyčný, etymologický, česko-německý slovník (zweisprachiges, etymologisches, tschechisch-deutsches Wörterbuch); slovník cizích slov (Fremdwörterbuch)
[2] naučný, technický slovník (Konversationslexikon, technisches Wörterbuch)

Wortbildungen:

slovníkový, slovníkář

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „slovník
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „slovník
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „slovník
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „slovník
[1, 2] centrum - slovník: „slovník
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikonslovník
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.