polština

polština (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ polština (polštiny)
Genitiv polštiny (polštin)
Dativ polštině (polštinám)
Akkusativ polštinu (polštiny)
Vokativ polštino (polštiny)
Lokativ polštině (polštinách)
Instrumental polštinou (polštinami)

Anmerkung zum Plural:

Plural selten gebraucht

Worttrennung:

pol·šti·na

Aussprache:

IPA: [ˈpɔlʃcɪna]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Sprache, die die Polen sprechen; Sprache, die in Polen gesprochen wird; polnische Sprache

Synonyme:

[1] polský jazyk

Oberbegriffe:

[1] jazyk

Beispiele:

[1] Můžete přeložit větu z češtiny do polštiny?
Können Sie den Satz aus dem Tschechischen ins Polnische übersetzen?
[1] Polština a čeština jsou blízce příbuznými jazyky.
Das Polnische und das Tschechische sind nah verwandte Sprachen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] překlad do polštiny - eine Übersetzung ins Polnische
[1] hovorová polštinapolnische Umgangssprache, spisovná polštinapolnische Schriftsprache

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „polština
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „polština
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „polština
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „polština
[1] centrum - slovník: „polština
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikonpolština
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.