nářečí

nářečí (Tschechisch)

Substantiv, n
Singular Plural
Nominativ nářečí nářečí
Genitiv nářečí nářečí
Dativ nářečí nářečím
Akkusativ nářečí nářečí
Vokativ nářečí nářečí
Lokativ nářečí nářečích
Instrumental nářečím nářečími

Worttrennung:

ná·ře·čí

Aussprache:

IPA: [ˈnaːr̝ɛt͡ʃiː]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] landschaftlich verschiedene Redeweise einer Region; Dialekt, Mundart

Synonyme:

[1] dialekt

Beispiele:

[1] V Ostravě se hovoří jiným nářečím než v Brně.
In Ostrava spricht man einen anderen Dialekt als in Brno.

Wortfamilie:

nářeční

Übersetzungen
 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „nářečí“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „nářečí“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „nářečí“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „nářečí“
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „nářečí“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.