náměstek
náměstek (Tschechisch)
Substantiv, m
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | náměstek | náměstci náměstkové |
Genitiv | náměstka | náměstků |
Dativ | náměstkovi náměstku |
náměstkům |
Akkusativ | náměstka | náměstky |
Vokativ | náměstku | náměstci náměstkové |
Lokativ | náměstkovi náměstku |
náměstcích |
Instrumental | náměstkem | náměstky |
Worttrennung:
- ná·mě·stek, ná·měs·tek
Aussprache:
- IPA: [ˈnaːmɲɛstɛk]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Person, die als Ersatz für jemanden tätig ist; Stellvertreter, Vize
Synonyme:
- [1] zástupce
Weibliche Wortformen:
- [1] náměstkyně
Beispiele:
- [1] Právník v minulosti působil jako náměstek ministra spravedlnosti.
- Der Anwalt war früher als Stellvertreter des Justizministers tätig.
Wortfamilie:
- namísto
Übersetzungen
|
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „náměstek“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „náměstek“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „náměstek“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „náměstek“
This article is issued from
Wiktionary.
The text is licensed under Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Additional terms may apply for the media files.