hláska

hláska (Tschechisch)

Substantiv, f

Singular Plural
Nominativ hláska hlásky
Genitiv hlásky hlásek
Dativ hlásce hláskám
Akkusativ hlásku hlásky
Vokativ hlásko hlásky
Lokativ hlásce hláskách
Instrumental hláskou hláskami

Worttrennung:

hlá·s·ka

Aussprache:

IPA: [ˈɦlaːska]
Hörbeispiele:
Reime: -aːska

Bedeutungen:

[1] Linguistik: kleinste Einheit einer gesprochenen Sprache
[2] Meldestelle an Bahnlinien oder Autobahnen
[3] Beobachtungsturm bei einer Befestigungsanlage

Synonyme:

[1] foném

Beispiele:

[1] Nosová hláska „ň” se vyslovuje jako anglické „ng”.
Den Nasallaut „ň“ spricht man wie das englische „ng“ aus.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] znělá hláska— stimmhafter Laut, neznělá hláska — stimmloser Laut

Wortbildungen:

hláskový, hláška, samohláska, souhlásky

Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1–3] Tschechischer Wikipedia-Artikel „Hláska (rozcestník)
[1, 3] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „hláska
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „hláska
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „hláska
[1–3] centrum - slovník: „hláska
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikonhláska
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.