harfa

harfa (Tschechisch)

Substantiv, f
Singular Plural
Nominativ harfa harfy
Genitiv harfy harf
Dativ harfě harfám
Akkusativ harfu harfy
Vokativ harfo harfy
Lokativ harfě harfách
Instrumental harfou harfami

Worttrennung:

har·fa

Aussprache:

IPA: [ˈɦarfa]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Musikinstrument: großes Zupfinstrument mit senkrecht gespannten Saiten

Oberbegriffe:

[1] strunný nástroj, hudební nástroj

Beispiele:

[1] Hrát na harfu.
Harfe spielen.


Übersetzungen
 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „harfa“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „harfa“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „harfa“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „harfa“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.