dělník

dělník (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, belebt
Singular Plural
Nominativ dělník dělníci
Genitiv dělníka dělníků
Dativ dělníkovi
dělníku		 dělníkům
Akkusativ dělníka dělníky
Vokativ dělníku dělníci
Lokativ dělníkovi
dělníku		 dělnících
Instrumental dělníkem dělníky

Worttrennung:

děl·ník

Aussprache:

IPA: [ˈɟɛlɲiːk]
Hörbeispiele:  dělník (Info)

Bedeutungen:

[1] jemand, der manuell (in der Produktion) gegen Entgelt tätig ist: Arbeiter

Synonyme:

[1] pracovník, pracující

Weibliche Wortformen:

[1] dělnice

Beispiele:

[1] Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.
Die mit den Arbeitsbedingungen nicht zufriedenen Arbeiter traten in den Streik.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] pomocný dělník, průmyslový dělník, stavební dělník

Wortbildungen:

dělnický

Übersetzungen
 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „dělník“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „dělník“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „dělník“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „dělník“
[1] centrum - slovník: „dělník“
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „dělník“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.