botník

botník (Tschechisch)

Substantiv, m, unbelebt

Singular Plural
Nominativ botník botníky
Genitiv botníku botníků
Dativ botníku botníkům
Akkusativ botník botníky
Vokativ botníku botníky
Lokativ botníku botnících
Instrumental botníkem botníky

Worttrennung:

bot·ník

Aussprache:

IPA: [ˈbɔtɲiːk]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Möbelstück zum Aufbewahren von Schuhen

Oberbegriffe:

[1] kus nábytku

Beispiele:

[1] Botník je velmi praktický díky své výšce.
Der Schuhschrank ist dank seiner Höhe sehr praktisch.


Übersetzungen

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „botník
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „botník
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „botník
[1] centrum - slovník: „botník
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikonbotník
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.